To je otázka na kterou je veliké množství odpovědí. Každý člověk je jiný a proto je každá cesta jiná, ale jedno je jisté: Jakmile se člověk vydá na cestu Kemetu už ji nikdy neopustí a pokud ano, určitě ho to poznamená na celý život. Každý majetek, radost či uznání: to vše je pouze dar a vůle bohů a ten kdo se vydá po jejich stopách pocítí jejich moc a cítí proč je bohy potřeba ctít a obětovat jim. Bohohové ochraňují a pomáhají těm, jenž plní jich vůli: vždyť i v Naučení muže synovi je psáno ,Neodvracej se od boha, nýbrž ho cti a miluj jako jeho poddaný. On činí šťastným toho, kdo šíří jeho moc, neuspěje však ten, kdo ho zanedbává. Pro toho, koho si váží, má větší cenu než milión lidí.´
Někteří lidé dojdou k víře postupným skoumáním ,,civilizace tisíců let" (třeba jako já), jiní postupným zkoumáním světa -tím jiným- pohledem(jak by řekl vědec nebo ateista), jiní se chtějí jenom odlišit od průměru nebo ,,jen tak" ze -srandy-, to však podle mne není příliš dobrá volba neboť víra je závazek na celý život a i po něm...
Lidé mají své priority a podle nich se též přiklánějí k různým bohům: člověk, jehož cílem jest poznání se přikloní k Džehutimu; člověk, rolník jenž si přeje úrodu se přikloní Minovi či Chnumovi...
Zdroje:kemet.pise.cz,wikipedia.org, vlastní úvahy a zkušenosti
Werankneferanpu
